16.5.2013

Struktura mozku a princip ukládání informací

Od Radek Karban

Ve škole jsme se učili, že máme levou a pravou hemisféru. Levá je přisuzována tzv. analytickým schopnostem, které používáme např. v matematice…logika apod., když to pravá je přisuzována zejména emocím a pocitům. Levá = IQ, Pravá = EQ (emoční inteligence). Levý mozek miluje grafy a tabulky a data, když to pravý mozek miluje barvy, pocity, obrazy, zvuky. Pro optimální využívání své kapacity bychom tedy měli využívat levý a pravý mozek zároveň, jako jeden. To dává logiku, že?

Určitě si pamatujete, jak jste seděli ve škole na židli za lavicí, a poslouchali učitele a při tom se dívali do tlusté knížky plné textu. Jak probíhala taková výuka? Zkuste si vzpomenout… A kolik jste si toho po skončení hodiny odnesli? Většinu toho o čem se mluvilo a uměli jste to bez problému používat? … Že ne? Že jenom zlomek? Vítejte do klubu. Nebyla to totiž Vaše chyba, že jste si toho odnesli tak málo. Byla to totiž chyba učitele, ten je placen od toho, aby naučil, a ne přednášel. Bohužel tomuto učiteli nejspíše chybělo vzdělání v tom, jak učit, jak používat mozek, jak pracuje a jak funguje struktura mozku.

     Škola hrou

Asi Vás teď zajímá, jak by taková ideální výuka měla vypadat. Mám pravdu? Tedy, podle posledních studií, které se zabývaly fungováním mozku a tím, jak do něj uložit maximum informací, se došlo k tomu, že nejvíce informací se do něj uloží při výuce ve stylu interaktivní pestré a emočně naplně hry. Ano, hry. Hrávali jsme si, když jsme byli malí…učili jsme se tak velmi rychle a již v 5ti letech jsme byli schopni mluvit a rozumět našim rodným jazykem. Znali jsme množství věcí a fungování mnohého. Jak jsme však nastoupili do školy, najednou jsme pocítili v našem rozvoji zastavení. Přestali jsme si totiž hrát. Říkávali nám, že hrát si je špatné. Že je to fuj a musíme pozorně sedět a poslouchat. A tak jsme poslechli…

     Kapacita vědomé paměti

A jak jsme se učili na zkoušky? Na písemky? Na testy? Také jste se snažili zapamatovat maximum informací najednou a pak je vychrlit? A fungovalo to? Ne vždy, zvláště když bylo informací více, viďte. Mozek si totiž dovede uchovat ve vědomí ve své logické části, tedy v levé hemisféře, jen 7 +- 2 informace. To bylo dostatečně prokázáno a berte, prosím, tuto informaci jako fakt. Proto jste si také nemohli nikdy zapamatovat třeba při písemce z dějepisu pouhým biflováním letopočtů více jak 10 takových letopočtů, které jste neznali a za krátký čas jste si je měli zapamatovat.Mozek tak zkrátka nepracuje, nepracoval a nikdy pracovat nebude.Zde je totiž zapotřebí zapojit pravou hemisféru, a letopočty si spojit s nějakou barvitou a emoční představou, či ideálně převést pomocí různých systémů na písmenka a ty na skupiny vhodných slov. Můžete si díky správným technikám zapamatovat za jediný den bez problému 100 letopočtů. Ano, je to možné. Sám jsem to vyzkoušel a jakmile jsem objevil ty správné techniky a zažil si je, stala se z toho zábava, nikoliv mordování biflováním.

     Čas na propojení neuronů

Dalším principem ukládání informací je dostatečný čas, kdy se informace z vědomí (= to na co právě myslíte) přenese do podvědomí. Bez času si totiž mozek nemá šanci vše správně uložit a dochází k chybám. Pro ukládání je třeba dostatečný spánek. Ne nadarmo se říká, že ráno je moudřejšího večera. Proto i způsob učení by měl být takový, že se látka rozloží na mnoho menších celků, doporučených je cca. 20 minut, a po těch se mozek snáze vše naučí a zapamatuje. Chcete-li tedy umožnit svému mozku nejlepší možné zpracovávání informací, nechávejte mu průběžně čas informace vstřebat. Nesnažte se přečíst celou učebnici za jediný den… ráno si z ní z těží budete pamatovat jen 10%. A tomu se pak říká ztracený čas. Ukládejte si tedy informace do podvědomí. Nechte mozku určitý čas na zrání myšlenek a propojení. Neurony se totiž musí správně propojit, což je chemická reakce a není možné, aby probíhala okamžitě. Už to chápete?